Otázky a odpovědi

Ptejte se na cokoliv, budu-li znát, odpovím ihned, ostatní zkusím zodpovědět co nejdříve

Prožitek mám z "OBOU BŘEHŮ".

václav

Zachování soukromí, anonymita pro ostatní

Mohu se ptát i na citlivější problémy?

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji Vám za velký zájem, který svědčí o tom, že i přes internet nabitý informacemi, je mnoho hledajících svou odpověď - radu a hlavně člověka. Člověka, který Vás vyslechne, měl i má podobný problém a je ochoten se Vám věnovat. Nemocného nezajímá, jak se choroba jmenuje, jaké má číslo ve statistice,

ALE CO MÁ DĚLAT, JAK TO CO NEJLÉPE ZVLÁDNOUT.

Těším se na další dotazy (zatím zvládám).

václav

Je to pravda, nebo je to jinak?

Tento příspěvek považuji za podstatný a proto ho dávám sem, kde si ho přečte více lidí.

Je to mnohokrát opakovaná nepravda. Člověk umí víc.
Opět jsem slyšel v jednom rozhlasovém rozhovoru na téma rehabilitace po cévní mozkové příhodě - mrtvici, že, "pokud se něco nezlepší do jednoho roku, naděje na pozdější zlepšení je velmi malá".

NENÍ TO PRAVDA!
Naopak. Pokud člověk vytrvá, cvičí pravidelně a neztrácí naději, tak zlepšení můžete pozorovat i po více letech. Vím to podle sebe, ale i ze zkušenosti jiných pacientů. Tzv. prorůstání a hledání nových nervových spojení může trvat (a většinou trvá) hodně dlouho.
   I zcela zdravému člověku trvá třeba i několik let, než nějakou dovednost vypiluje pravidelným tréninkem. (sport, hraní na hudební nástroj, ...). Nebo snad znáte někoho, kdo by se stal mistrem ve svém oboru ze dne na den.
   Pravda je, že mozek člověka po mrtvici je znevýhodněn a rehabilitace je obtížnější.

MUDr. Václav Lukáš, dr@pomrtvici.cz

 

Sdělujte si i vlastní pocity, nebo se ptejte i ostatních

Re: ODN

Datum: 15.06.2013 | Vložil: Václa

Hezký den Vám přeji Yvetto.

Omlouvám se za pozdější odpověď. Nebyl jsem cca 1 týden na PC, protože jsem měl angínu (antibiotika a postel).
Dokud člověk dýchá, stále je naděje na zlepšení, proto se také domnívám, že by mu jakákoliv rehabilitace mohla prospět.
Mým jménem se obraťte na pana Jana Dohnálka. On "zápasí s CMP" již 11. rokem a má o podobných zařízeních větší přehled. (https://www.pomrtvici.cz/odkazy/, nebo www.ictus.cz).
Domácí péče musí být dobře zajištěna. Pak má smysl uvažovat o "překladu z LDO/ODN/ domů". Ve Vašem případě by tobylo asi velmi obtížné.
luk

Prevence a přehnané pozorování (hypochondrie)

Datum: 05.06.2013 | Vložil: Václav

Je mezi oběma stavy velmi jemný přechod, zejména pro "bolestíny". Doporučení se těžko dává všeobecně, protože každý je jiný, každý zvládne jinou zátěž, někdo překoná větší bolest, atd. To je jasné. Tělo ale včas řekne, že se děje něco neobvyklého (https://www.pomrtvici.cz/news/varovne-priznaky/). V tu chvíli bychom odborníka navštívit měli. Existují i preventivní vyšetření. (mamografie, gynekologie, vyš. prostaty, vyš. konečníku a další), která jsou většinou nenáročná časově i finančně. A hlavně lze ledacos včas podchytit a zachránit.
luk

Mám se bát?!

Datum: 31.05.2013 | Vložil: Jack

Dobrý den.
Píšete, že není dobré se přehnaně pozorovat, na druhou stranu nic nepodceňovat, tak teď nevím...Poslední 2 týdny se mi asi 3x, naposledy včera po cvičení, stalo, že mi jakoby zatuhl prostor od spánku k horní čelisti vlevo, pocit napnutých mimických svalů. Mluva OK, necitlivost nepozoruji. Během chvíle to odezní, po asi půlhodinu ještě přetrvá bolest na spánku. Je mi 39, aktivně sportuji, životospráva dobrá, žádné velké stresy, cholesterol OK, sportovní prevence na kardiu před měsícem OK, tlak spíše nižší, nekouřím, nechlastám. Ze zdravotních problémů doplňuji hořčík, beru malou dávku Cipralexu (ale již jsem delší dobu bez potíží) a mám mírný tinitus. Mám tohle nějak řešit? Nechci být za hypochondra kvůli nějakému spasmu třeba z blbého pohybu hlavy...
Děkuji

Re: Mám se bát?!

Datum: 01.06.2013 | Vložil: Václav

Hezký den.
Moc děkuji za tento dotaz. To "přehnané pozorování" jsem myslel hlavně ve vztahu k hypochondrii.
Vaše pocity rozhodně hypochondrií nejsou. Nemuselo by se z toho nic špatného vyklubat. Nicméně "odchylka od normálu a pocity něčeho nepatřičného" to jistě je. Navíc ještě ten tinitus. Doporučuji zajít za lékařem a poté udělat oční vyš.(tzv. pozadí) a CT mozku. Jestli chcete, klidně zavolejte. Děkuji, že jste napsal.
luk

Re: Re: Mám se bát?!

Datum: 07.06.2013 | Vložil: Jack

Dobrý den. Moc děkuji. Byl jsem u paní doktorky, co je neuroložka, ale zabývá se i "alternativami" - psychosomatika, paraziti...Půjdu na rezonanci mozkových cév a tepen a taky na vyšetření krčních tepen (jestli jsem to dobře pochopil). Na to oční pozadí si tedy kdyžtak zajdu v mezičase taky. No a pokud se nic nezjistí (doufám!), nasadíme nějaké antiparazitika (byl jsem v zimě na měření a něco tam prý je...), případně zkusím komplexní kúru typu Colo Vada.
Přeju hodně zdraví!

Mrtvice

Datum: 30.05.2013 | Vložil: Eva

Dobrý den.Manžel(57 let)měl v lednu mrtvici.Byl ochrnutý na levou polovinu těla.Částečně v nemocnii rozhýbal nohu,ruka je nepohyblivá. v květnu odejel do rehabilitačního sanatoria,kde po 10 dnech zjistili zánět žil a tromb v pravé noze.Nyní je v domácím léčení.Za jak dlouho po vyléčení zánětu i trombozy může nastoupit znovu do rehabilitačního sanatoriaDěkuji za odpověď a přeji hezký den.

Re: Mrtvice

Datum: 31.05.2013 | Vložil: Václav

Dobrý den,
domnívám se, že o chvíli možnosti nastoupit na ústavní rehabilitaci by měli odborníci přes cévy. Tyto komplikace mohou hrozit ev. zhoršením stavu. Je-li zcela v této oblasti vyléčen, myslím, že by rehabilitaci opět zahájit mohl. S příslušnou preventivní léčbou.

luk

Naděje?

Datum: 28.05.2013 | Vložil: Yvetta

Dobrý den,

pře čtyřmi dny prodělal můj otec (57 let) silnou cévní mozkovou mrtvici, je ochrnutý na celou pravou stranu těla, neovládá nohu, ruku, neotáčí napravo hlavu, nemluví. Je silný kuřák a diabetik, což mu bohužel zjistili, až při převozu do nemocnice. Leží na neurologické JIP. Lékař mi včera ukázal kontrolní snímek CT, přičemž mi sdělil, že je postižena převážná část levé mozkové hemisféry. Nevím, jak dál. Otec vnímá, dokáže se sám levou zdravou rukou poškrábat, vnímá, co má nebo nemá na těle, včera mne překvapil, že si sám sahal na postiženou ruku a snažil se s ní hýbat. Musím podotknout, že pravá ruka nebude zcela ochrnutá, částečně s ní hýbne v lokti. Prohlíželi jsme si fotky z mého dětsvtí, řekla bych, že ho to zaujalo, snažím se na něj pořád mluvit, co nejvíc to jde. Lékař mi řekl, že by pro něj bylo vysvobození, kdyby zemřel...no, řeknu vám, nebylo to příjemný slyšet. Já ho zemřít ale nemůžu nechat, myslím si, že má vůli žít a že chce. Převážnou část dne prospí, dávají mu dějaká sedativa, aby nebyl neklidný. Včera jsem se po telefonu radila se známou rehabilitační sestrou, jestli by mi poradila co dál... dala jsem na její rady, nakoupila koňskou mast, olejíčky, míček s hroty atd a budu se snažit otce alespoň trochu dostat do pohybu tímto způsobem. Má otázka zní, ačkoliv vím, že je hrozně těžké toto odhadnout... je nějaká alespoň malá šance, že to "rozchodí"? Setkali jste se již s podobným případem, kdy jste nevěděli, jestli ten člověk vnímá vás nebo jen kouká proto, že jen kouká, nebo že dělá pohyby, které má naučené celý život a ty jediné nezapomněl? Nevím, jestli moje povídání vyzní srozumitelně, nejspíš plácám jedno přes druhé, nervy pracují. Děkuji za odpověď a přeji hodně hodně pevné zdraví! Yvetta

Re: Naděje?

Datum: 29.05.2013 | Vložil: Václav

Dobrý den Vám přeji.
Tatínka je mi líto (mě to potkalo v 56 letech). Rozsah poškození mozku tatínka je asi nemalý. Nicméně jakákoliv prognostická prohlášení, zejména ta, co jste si museli vyslechnout nejsou NIKDY na místě. Sám jsem se, jako lékař, i jako pacient, setkal s lidmi, kteří na tom byli opravdu velice špatně, ale další průběh byl překvapivě dobrý.
Naděje je vždycky, nikdo není vševědoucí a NEMĚL by si dovolit podobná prohlášení a soudy. Tatínek je mladý a soudě podle Vašeho psaní, má i velkou rodinnou podporu.
Každý, kdo se setkal s pacienty v podobém stavu, jistě potvrdí, že okolí vnímá. Vnímá i veškeré podněty. Jen reaguje způsobem, kterým schopen reagovat je. Tedy třeba i jen mrknutím oka, či drobným pohybem. S těmi fotkami je to fajn způsob. Podívejte se na vše (i na mých stránkách) o tzv. bazální stimulaci.
Šance tedy stále je.
luk

Re: Re: Naděje?

Datum: 30.05.2013 | Vložil: Yvetta

Dobrý den, moc děkuji za Váš názor. O bazální stimula jsem si už načetla tolik informací, snažím se v nemocnici alespoň touto formou mu pomoci. Každopádně musím říct, že každé odpoledne u něj je pro mě překvapením, pokaždé přijde s něčím, nad čím se zastavím a řeknu si - aha, to něco znamená, to znamená, že je to lepší a lepší. Co se týká jeho poškozené nohy, tak reaguje na sebemenší dotek, okamžitě nohou cukne, nebo reflektivně hne, což si říkám, že je také dobré. V pravé ruce cítí bolest, sestřička mu napichovala novou kanylu a opravdu ho to hodně bolelo, dal to najevo jak pohybem, tak i zvukovým mírným zasténáním. Já, ani moje rodina, jeho nejbližší, to nevzdáme a on taky ne. Včera mne překvapil - koupila jsem mu masážní míček s hroty, předevčírem ho jen mačkal ve zdravé ruce a nepustil za žádnou cenu a včera ho nejen mačkal, ale snažil se ho i kousat, nevím co to přesně znamená, trochu se bojím, aby neměl hlad...naštěstí v nemocnici sní veškerou podanou stravu. Uvidíme, co přinesou další dny. Každopádně moc děkuju za Vaše stránky, jsem velice ráda, že se můžu podělit o své trápení s někým, kdo si tím také prošel a ví, o co se jedná. Moc díky! Zdraví Yvetta

Záznamy: 531 - 540 ze 623
<< 52 | 53 | 54 | 55 | 56 >>

Přidat nový příspěvek