Otázky a odpovědi

Ptejte se na cokoliv, budu-li znát, odpovím ihned, ostatní zkusím zodpovědět co nejdříve

Prožitek mám z "OBOU BŘEHŮ".

václav

Zachování soukromí, anonymita pro ostatní

Mohu se ptát i na citlivější problémy?

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji Vám za velký zájem, který svědčí o tom, že i přes internet nabitý informacemi, je mnoho hledajících svou odpověď - radu a hlavně člověka. Člověka, který Vás vyslechne, měl i má podobný problém a je ochoten se Vám věnovat. Nemocného nezajímá, jak se choroba jmenuje, jaké má číslo ve statistice,

ALE CO MÁ DĚLAT, JAK TO CO NEJLÉPE ZVLÁDNOUT.

Těším se na další dotazy (zatím zvládám).

václav

Je to pravda, nebo je to jinak?

Tento příspěvek považuji za podstatný a proto ho dávám sem, kde si ho přečte více lidí.

Je to mnohokrát opakovaná nepravda. Člověk umí víc.
Opět jsem slyšel v jednom rozhlasovém rozhovoru na téma rehabilitace po cévní mozkové příhodě - mrtvici, že, "pokud se něco nezlepší do jednoho roku, naděje na pozdější zlepšení je velmi malá".

NENÍ TO PRAVDA!
Naopak. Pokud člověk vytrvá, cvičí pravidelně a neztrácí naději, tak zlepšení můžete pozorovat i po více letech. Vím to podle sebe, ale i ze zkušenosti jiných pacientů. Tzv. prorůstání a hledání nových nervových spojení může trvat (a většinou trvá) hodně dlouho.
   I zcela zdravému člověku trvá třeba i několik let, než nějakou dovednost vypiluje pravidelným tréninkem. (sport, hraní na hudební nástroj, ...). Nebo snad znáte někoho, kdo by se stal mistrem ve svém oboru ze dne na den.
   Pravda je, že mozek člověka po mrtvici je znevýhodněn a rehabilitace je obtížnější.

MUDr. Václav Lukáš, dr@pomrtvici.cz

 

Sdělujte si i vlastní pocity, nebo se ptejte i ostatních

Mozková příhoda

Datum: 02.10.2013 | Vložil: Monika

Dobrý den,

s velkým zájmem jsem si přečetla vaše webové stránky a příspěvky. Pře 14-dni nás potkalo veliké neštěstí. Maminku mého manžela zasáhla mozková příhoda. Najednou se nám zhroutil svět, protože maminka měla veliké srdce pro všechny, včetně toulavých zvířátek. Do nemocnice se dostala včas, ale krevní sraženina se prý nedala odstranit včas. Maminka je ochrnutá na pravou část a leží stále na JIP ve Vojenské nemocnici v Praze 6. Ošetřující lékař po vyšetření zhodnotil stav jako za špatný. Nevěděla jsem co si pod tím mam myslet. Rozloučit se s ní a už jí nikdy nevidět!???? 3 den po příhodě jsme maminku navštívili a potkali druhou ošetřující lékařku a ta nám řekla, že by se mělo začít s rehabilitaci co nejdříve. Tak jsme kontaktovali pana ošetřujícího lékaře a ten nám sdělil, že v nemocnici nemá na to kapacitu, že mají přednost perspektivní pacienti. Zajistila jsem známého fyzioterapeuta, který rodině ukázal pár cviků, které s maminkou každý den děláme. Potřebovala bych od někoho slyšet, že naděje na částečné uzdravení tam je! Ale je to dlouhá cesta, kterou jako rodina jsme ochotni podstoupit. Vím, že každý případ je individuální a nedá se přesně říct co bude dál. Mamince je 78 let a žije s tatínkem 56 let. Donedávna byla čiperná a užívala si pravnoučat. Moc bych jí chtěla pomoci a zatím nevím moc jak. Četla jsem u Vás o Bazální stimulaci. Našla jsem si knížku, která o tom pojednává. Mam jí tatínkovi koupit? Dále jsem předem zajistili rehabilitační centrum Malvazinky. Slyšela jsem o něm jenom dobré zprávy. Vůbec nevím, kdy maminku pustí z nemocnice. Potravu zatím nepřijímá, je na kapačkách. Včera měla vysokou teplotu a báli se, že by mohla dostat zápal plic. Budu ráda za jakoukoliv radu a doporučení. Všichni by si moc přáli, aby mohla být zase zpátky s námi doma.

Hezký den a těším se na odpověď.

Monika T.

Re: Mozková příhoda

Datum: 04.10.2013 | Vložil: luk

Hezký den Vám přeji.

Váš přístup i postoj nejbližších maminky je skvělý. Spolupráci se známým fyzioterapeutem chválím.
Vyjádření "perspektivní pacienti" se mi nelíbí. Z mého pohledu je "perspektivní" každý, kdo má naději. A tu má téměř každý. I v 78 letech.
Bazální stimulace je moc dobrý přístup. Domnívám se, že tatínek za těch 56 let soužití ví, co na babičku platí nejvíc, je si vědom toho, co jí udělá největší radost, co ji postrčí. Sice nevím, o kterou knihu jde (o této problematice je toho napsáno docela dost), ale darujte mu ji. I on potřebuje velkou podporu. Blízcí trpí hodně.
Rehabilitační klinika Malvazinky je dobrá. Doporučuji.

luk

MRTVICE / pokracovani...

Datum: 26.09.2013 | Vložil: Petra

Dobry den. Tady Petra. Psala jsme dva clanky - tatinek mrtvice s krvacenim do mozku. Dnes je ctvrtek ( casovy posun USA) , mamka byla za tatkou. Dozvedeli jsme se dobrou zpravu, ze krvaceni do mozku se zastavilo, ceva se uvavrela. Pan doktor rikal, ze je srazenina 5 x 6cm a ze nyni musime cekat, jak se telo s touto srazeninou vyporada. Je to z lekarskeho hlediska velka srazenina??Povedel, ze je zasahnuta leva polovina tela a jedna chlopen u srdce, ale ze zatim komplikace nejsou. Dnes poprve tatka zhruba 10 minut pri navsteve rodiny, mamce odpovidal stiskem ruky a potom znova usnul... Pane doktore jak je to s temi srazeninami?? Vstrebava se to obvykle dobre? My uz to, ze tak malou chvilku reagoval, i kdyz nemluvi, nema otevrene oci, bereme jako obrovsky uspech..... Je nejaka obecna doba, kdy uz je pacient je vice vzhuru? Mrtvice se stala v utery po poledni. Rozumime tomu dobre, ze by melo nyni dochazet ke zlepsovani stavu, kdyz prestalo krvaceni a alespon chvilku reagoval?? Ano, rekli ze leva polovina tela zustane ochrnuta, ale ze nastesti to nezasahlo mnoho hlavni centrum, ze by mel i kdyz nesrozumitelne, tak mel by mluvit .... Dekuji za odpoved.

Re: MRTVICE / pokracovani...

Datum: 28.09.2013 | Vložil: LUK

Dobrý den Vám přeji.
Omlouvám se, že jsem se k odpovědi dostal až dnes.
Tatínkovi držím palce.
Prvotní stav pacienta je sice schopen trochu napovědět, jaký bude vývoj, ale každý člověk je jiný. Zažil jsem pacienty, kteří byli "ve spánku" hodně dlouho. Postižení vypadalo velmi závažně, ale pacienti se po různě dlouhé době začali zlepšovat a kvalita jejich komunikace se zlepšovala. Velikost krevní sraženiny je také relativní, protože jsou místa, kde se stejně rozsáhlé poškození může projevit jinými příznaky a v odlišném rozsahu. Nelze tedy povědět, že se někdo už dále nezlepší. Kamarád začal pronášet první slova teprve po roce. A není jediný, u koho se objevilo tak výrazné zlepšení tak pozdě. Chce to především doufat. Jak píšete, tak při návštěvě maminky již nějaký náznak komunikace byl. Příhoda, kterou táta prodělal, je relativně čerstvá. Teď spíše odpočívá a vzpamatovává se. I proto je tak spavý a unavitelný.
Ptáte se na vnímání. Z vlastní zkušenosti i z vyprávění pacientů i spolupacientů vím, že člověk v takovémto stavu vnímá. Vnímá nejen mluvené slovo, ale i další podněty, třeba doteky. Vnímá, ale schopnost odpovědi je často velmi omezena (porucha řeči, pohyb končetinami). Proto není třeba schopen například stisknout ruku. Proto je dobré najít jakýkoliv způsob "spojení". Mrknutí, otočení očí, apod.
Krevné sraženina by se měla postupně vstřebávat. Neměla by dělat takovou "neplechu".
Domnívám se (je to můj názor), že byste měli s přítelem pokračovat ve splnění svého snu.
Poslední zprávy o stavu tatínka jsou povzbudivé. V současné době závisí především na něm samotném, jak bude bojovat. Myslím, že, kdyby byl zdráv, chtěl by také, abyste zůstali v USA.
Pokud se ptáte na budoucnost, tak jakékoliv zlepšení se počítá. Žít se dá s jakýmkoliv handicapem, tedy i se špatně hybnou polovinou těla.
luk

MRTVICE / pokracovani...

Datum: 26.09.2013 | Vložil: Petra

Dobry den, jeste jednou Petra. Podclanek taktinek 65.let mrtvice s krvacenim do mozku. Hodne nyni ctu o teto nemoci a docitam se, ze psychicky je mozno pomoci nejvice... Jak jsem jiz psala, jsem dlouhodobe v zahranici a s tatinkem mame velmi uzkou citovou fixaxi. Odjela jsem do USA , bude to pet let. Jsem tu se svym partnerem a vydelavame na bydleni pro nasi budouci rodinu, protoze v CR na bydleni vydelat neni mozne a uvery si brat nechceme. Nas sen by se jiz za rok mel splnit a my budeme moci odjet do CR natrvalo. Nyni bohuzel tatinka potkala tato nemoc a jak jsem Vam psala nereaguje vubec. On si strasne pral a uz me chtel mit na blizku doma, ale vysvetlovala jsem mu, ze se chceme take vratit, ale vsechny roky driny bysme zahodily, kdyz to nedotahneme do cile a ze uz jen rok a jsme doma..... Je problem v tom, ze po odjezdu, bych se uz nemohla vratit a pokracovat ve vydelavani penez na dum.... Pane doktore, ale tak nejak dnes citim, ze me otec potrebuje, ze me chce mit vedle sebe.... Uz jsem mluvila s rodinou, ze koupim letenku a proste prijedu i s tim rizikem, ze ztratim ty vsechny roky, ale rodina mi to rozmlouva, ze mu tim nepomuzu, ze nikdo nevi, co bude.....atd. Pane doktore myslite si, ze bych se mela sebrat a prijet??? Ze by moje pritomnost mohla tatkovi pomoct k uzdraveni, probuzeni, k chute do zivota a naslednym bojem v rehabilitaci?? Vim, ze pro tatku hodne znamenam i on pro me...... Mam takovy vnitrni pocit, jet.....Dekuji za odpoved.

MRTVICE

Datum: 26.09.2013 | Vložil: Petra

Dobry den. Muj tatka 65 let, prodelal mrtvici s krvacenim do mozku. Jsem dlouhodobe v zahranici a proto situace pro me je velmi tezka... Tatka ma cukrovku a vysoky krevni tlak. Byl pred rokem operovan na slinivku brisni a vse dopadlo dobre. Z niceho nic v utery po obede mamka jela nakoupit a nasla uz po prijezdu tatku lezet na zahrade. Zachranku volala okamzite, dychal, stisknul ji ruku na otazku zda ho slysi, i dokazal nesrozumitelne neco povedet.... cili nebyl v uplnem bezvedomi. Jak dlouho byl v tomto stavu na zahrade nevime, mamka byla pryc asi 4 hodiny... Dle lekaze v Plzenske fakultni nemocnici se jedna o silnou mrtvici s krvacenim do mozku. Mamka za nim dnes byla, je streda. Tatka vubec nereaguje, vubec ji nestisknul nedal najevo zadny naznak ze ji vnima, rozumi.... Jako kdyby tvrde spal... Doktor povedel, ze jeho stav je velmi vazny a sance mizive. Ze i kdyz se z toho dostane, bude ochrnuty na levou polovinu tela. Dobre, cela nase rodina veri. Ja i otec jsme na sebe velmi citove vazani, a on si celou dobu pral, abych prijela domu.... Pane doktore myslite si, ze je sance, aby zacal nejak reagovat? Oprerace pry neni mozna, ze pry jde o krvaceni v hloubce mozku..... Ja stale verim, ze bude bojovat a ze se nam vrati i treba postizeny , ale vrati..... Je nejaka kriticka doba, pri ktere by se pacient mel probudit po mrtvici?? Zatim stale krvaci do mozku. Myslite si, ze moji rodinu slysi, kdyz tam jsou? Myslite ze mame mu treba masirovat uz ted levou stranu tela? Co muzeme udelat proto pomoci mu?? Proc vubec nevnima? Lide tu pisi, ze alespon pacienti hybou, reaguji, vyslovi slovo....on jako by tvrde jen spal..... Vidte, ze je i v tomto stavu sance na navrat do zivota...?? Dekuji Vam za odpoved.

Obnova polykacího reflexu.

Datum: 18.09.2013 | Vložil: Pavel S.

Dobrý den.Dne 23.7.2013 se mi po 20měsících a 19dnech obnovil polykací reflex.Dne 4.11.2011 jsem prodělal těžkou CMP, při které jsem přišel o polykací reflef a byla mi dávána minimální naděje na jeho obnovení.Přesto jsem se nevzdal a vyzkoušel jsem snad vše co šlo a polykání se díky bohu obnovilo.Píši to proto aby se ostatní nevzdávali a byli trpěliví i když z vlastní zkušenosti vím že je to hrozně těžké.

Re: Obnova polykacího reflexu.

Datum: 19.09.2013 | Vložil: LUK

Nádherný den.
To je úžasná zpráva. Moc Vám gratuluji. Další příklad toho, že se člověk nemá vzdávat. Jak píšete, je to "hrozně těžké", minimálně velmi otravné. Je nutné být nesmírně trpělivý a vytrvalý. Vědecké závěry jsou vědecké závěry, ale lidská vůle a odhodlání jsou nepřekonatelné. Pokud je použijeme správně a věříme (si).
Více také: https://www.pomrtvici.cz/news/neuroplasticita-flexibilita-mozku/
Děkuji za tento příspěvek. Pomůže ostatním v jejich boji a posílí naději, která "umírá poslední".

Nevzdávat! Nevzdávat! Nevzdávat! Nevzdávat! Nevzdávat!
Děkuji, že jste se pochlubil na tomto webu :-)
luk

Re: Obnova polykacího reflexu.

Datum: 30.11.2013 | Vložil: Marie

Pane doktore, byla bych Vám moc vděčná, pokud byste mně mohl nějakým způsobem zkontaktovat s panem Pavlem, kterému se vrátil polykací reflex. Samozřejmě pokud máte na něj nějaké spojení, nebo kdyby mně pan Pavel napsal na email. adresu sebadaminat@seznam.cz. Děkuji. Marie

Re: Obnova polykacího reflexu.

Datum: 11.09.2014 | Vložil: Jana Zavadilová

Díky za tento přípěvek,dcera 33 let prodělala tuto neděli těžkou CPM a rovněž ztratila polykací reflex. Je to teprv pár dní a jsem z toho jako matka zoufalá. navíc má doma 3 děti a té nejmladší jsou teprve 4 měsíce.Poradťe prosím jak jí máme pomoci?Jak jste s tím tak dlouho bojoval?A jak jste žil?Obdivuji Vás. Jana email ucto.osik@seznam.cz

Záznamy: 511 - 520 ze 623
<< 50 | 51 | 52 | 53 | 54 >>

Přidat nový příspěvek