Otázky a odpovědi

Ptejte se na cokoliv, budu-li znát, odpovím ihned, ostatní zkusím zodpovědět co nejdříve

Prožitek mám z "OBOU BŘEHŮ".

václav

Zachování soukromí, anonymita pro ostatní

Mohu se ptát i na citlivější problémy?

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji Vám za velký zájem, který svědčí o tom, že i přes internet nabitý informacemi, je mnoho hledajících svou odpověď - radu a hlavně člověka. Člověka, který Vás vyslechne, měl i má podobný problém a je ochoten se Vám věnovat. Nemocného nezajímá, jak se choroba jmenuje, jaké má číslo ve statistice,

ALE CO MÁ DĚLAT, JAK TO CO NEJLÉPE ZVLÁDNOUT.

Těším se na další dotazy (zatím zvládám).

václav

Je to pravda, nebo je to jinak?

Tento příspěvek považuji za podstatný a proto ho dávám sem, kde si ho přečte více lidí.

Je to mnohokrát opakovaná nepravda. Člověk umí víc.
Opět jsem slyšel v jednom rozhlasovém rozhovoru na téma rehabilitace po cévní mozkové příhodě - mrtvici, že, "pokud se něco nezlepší do jednoho roku, naděje na pozdější zlepšení je velmi malá".

NENÍ TO PRAVDA!
Naopak. Pokud člověk vytrvá, cvičí pravidelně a neztrácí naději, tak zlepšení můžete pozorovat i po více letech. Vím to podle sebe, ale i ze zkušenosti jiných pacientů. Tzv. prorůstání a hledání nových nervových spojení může trvat (a většinou trvá) hodně dlouho.
   I zcela zdravému člověku trvá třeba i několik let, než nějakou dovednost vypiluje pravidelným tréninkem. (sport, hraní na hudební nástroj, ...). Nebo snad znáte někoho, kdo by se stal mistrem ve svém oboru ze dne na den.
   Pravda je, že mozek člověka po mrtvici je znevýhodněn a rehabilitace je obtížnější.

MUDr. Václav Lukáš, dr@pomrtvici.cz

 

Sdělujte si i vlastní pocity, nebo se ptejte i ostatních

Re: Re: Re: Re: Plegie DK

Datum: 11.03.2020 | Vložil: Honza

Dobrý den Markéto.
Zkuste se podívat v Lidlu, prodávají elektrostimulátor, není nijak drahý, myslím okolo 600,- Kč. Ten má gelové elektrody a dá se úspěšně používat na elktrostimulalaci svalů a nervů. Je k tomu i návod, má to spoustu programů s vyobrazením, kam elektrody umístit. Na mě to používali na rehabilitaci v Hostinném a fungovalo to. Cvičili jsme takto ruku. Doporučil bych ale nejdříve protáhnout pasivně, pak aktivní cvičení (buď sám nebo s dopomocí) a na závěr elektrostimulaci. Když nebude chtít aktivně sama cvičit, tak jí ruku cvičte pasivně vy a pak tu stimulaci. Důležitá je pravidelnost, nejlépe vícekrát denně. A doporučuji (z vlastní zkušenosti) si vést záznamy v tabulkách. Třeba až sama uvidí, že to jde, vybudí ji to k boji.
Honza

Nevěřte tomu!

Datum: 08.03.2020 | Vložil: MUDr. Václav Lukáš

Tento příspěvek považuji za hodně důležitý a proto ho dávám sem, kde si ho přečte více lidí.
Je to mnohokrát opakovaná nepravda. Člověk umí víc.
Opět jsem slyšel v jednom rozhlasovém rozhovoru na téma rehabilitace po cévní mozkové příhodě - mrtvici, že, "pokud se něco nezlepší do jednoho roku, naděje na pozdější zlepšení je velmi malá".
NENÍ TO PRAVDA!
Naopak. Pokud člověk vytrvá, cvičí pravidelně a neztrácí naději, tak zlepšení můžete pozorovat i po více letech. Vím to podle sebe, ale i ze zkušenosti jiných pacientů. Tzv. prorůstání a hledání nových nervových spojení může trvat (a většinou trvá) hodně dlouho.
I zcela zdravému člověku trvá třeba i několik let, než nějakou dovednost vypiluje pravidelným tréninkem. (sport, hraní na hudební nástroj, ...).
Nebo snad znáte někoho, kdo by se stal mistrem ve svém oboru ze dne na den.
Pravda je, že mozek člověka po mrtvici je znevýhodněn a rehabilitace je obtížnější.
MUDr. Václav Lukáš, dr@pomrtvici.cz

Dřevěná noha

Datum: 18.02.2020 | Vložil: Jakub

Dobrý den, stále mě trápí problém dřevěné nohy. Noha při pokusu o pohyb dopředu nekontrolovaně vykopne a nejde ovlivnit délku kroku, chůzže je tak obtížná a velmi namáhavá. Poslední zlepšení je, že se mi začaly hýbat prsty

Re: Dřevěná noha

Datum: 28.02.2020 | Vložil: Jakub

Také se noha po chvíli unaví, což není poznat a projeví se to jejím "stávkováním", kdy se třeba podlamuje a dělá si co chce.

Re: Re: Dřevěná noha

Datum: 02.03.2020 | Vložil: dr. Lukáš

Hezký den Jakube.
Je možné, že jsou postiženy dráhy, které mají na starosti koordinaci pohybu.
Dr. Václav Lukáš

citlivost prstů

Datum: 04.02.2020 | Vložil: Radek

Dobrý den, jsem 10 měsíců po cmp, je mi 45 let, celkem jsem začal fungovat, 1 měsíc jsem byl v Jánských Lázních, rukou na postižené straně hýbu celkem obstojně, stále mi chybí citlivost a obratnost prstů,
plavu, lyžuji,běhám, hlava ještě zdaleka není to co bylo, k tomu mi ještě hodně chybí, happy neuron mi hodně pomohl, stále toho mám hodně před sebou, boty jsem už schopný si zavázat , najím se příborem. jsem pravák a mám postiženou levou stranu,

Re: citlivost prstů

Datum: 04.02.2020 | Vložil: Jakub

Dobrý den Radku.
Opět se potvrzuje, že každá mrtvice je jiná a jiné jsou i její následky. Někdo jen pociťuje nešikovnost prstů. Jiný s rukou nepohne ani o milimetr. Znám takového, co má ruku zcela nehybnou už 20 let, i takového, co z JIPky odešel po svých a je bez následků.

Re: citlivost prstů

Datum: 05.02.2020 | Vložil: dr. Lukáš

Hezký den Vám přeji Radku.
10 měsíců je u CMP relativně krátká doba. Mnohé se ještě zlepší. Zpočátku jsem měl taky horší citlivost vlevo a levá ruka moc dobře nefungovala. Teď je to 10 let a stále pozoruji drobná zlepšení.
Nejvíc pomůže "běžný provoz". Myslím tím používání i nemocné strany v běžném životě (snažit se nevynechávat levou ruku). Např. přidržovat něco levou rukou při řezání nožem mi dělalo poměrně velký problém. Časem se to ale zlepšovalo. Myslím, že zlepšování čeká i Vás :-)
MUDr. Václav Lukáš, dr@pomrtvici.cz

CMP v 06 a 08/2013

Datum: 31.01.2020 | Vložil: Honza

Dobrý den všem,
četl jsem tu hodně příspěvků a rád bych se podělil se svojí zkušeností s tou "potvorou mrtvicí". Pokud můj příběh někomu pomůže, bude to jen dobře a budu rád. Před CMP jsem hodně sportoval, ale také hodně pracoval a neuměl vypnout, jak se říká. Dělal jsem stavební dozor na výstavbách inženýrských sítí a hlídal stavby jak po kvalitativní stránce, tak i po finanční. Tedy samé stresy a nervování. Až to najednou přišlo. Přímo na poradě na stavbě. Začal jsem jen špatně vidět, obraz jakoby plaval. Nic víc. Zdálo se mi to divné, ale nevěnoval jsem tomu moc pozornosti. Postupem dne mě začaly brnět konečky prstů, mezitím se zrak srovnal. V životě by mě nenapadlo, že bych mohl mít v 41letech mrtvici, a proto jsem k lékaři šel až druhý den ráno, když mi táta naměřil tlak 230/130. Ane v nemocnici pak to neurčili hned. Ochrnutí pravé strany přišlo postupně během 2 dnů. Odebírali mi mozkomíšní mok, dělali všechna možná vyšetření od CT, MR... Postupně jsem prošel z neurologie na rehabilitační oddělení, kde jsem hodně cvičil a trénoval. Ale ještě v nemocnici přišla neznatelně druhá "potvora mrtvice". Taky jsem absolvoval pohovory s psychologem, nabízeli mi antidepresiva, ale odmítl jsem je. Poměrně rychle jsem se s tím sám srovnal a vzal to tak, jak to je. Smířil jsem se s tím. Ono ani nic jiného nejde. Po druhé příhodě mi zjistili, že mám Leidenskou mutaci a poruchu srážení krve. Změnili mi léky na krev z Anopyrinu na Trombex. Mám spasticitu ruky i nohy. V září mě pustili domů a v říjnu jsem jel do RU Hostinné, kam jezdím dodnes každý rok na rekondiční pobyty. Hyperbarická komora je výborná věc, mohu doporučit. Když mě před vánocemi 2013 pouštěli domů, tak mi doktor říkal, ať do Hostinného přijedu na jaře, ž je tam krásné jaro. Já mu na to řekl, že přijedu, ale sám autem a vezmu si kolo. Sice jsem to na jaro nestihl, ale v létě 2014 ano. A jel jsem sám autem a i kolo jsem si vzal. V podstatě jsem si řekl, že se nechci vzdát žádné činnosti, kterou jsem dělal před CMP. P. primářka v Hostinném mi dohodila účast ve studii na aplikaci botulotoxinu do lýtka, tak jsem celý rok 2014 jezdil na injekce. Největší pokrok jsem udělal do roka od CMP - vrátil se za volant (auto mám obyčejné bez jakýchkoliv úprav), jezdím na kole (tam jsem musel přehodit ovládání řazení a zadní brzdu na levou stranu řídítek), začal jsem znovu hrát na kytaru (nejde mi vybrnkávání prsty, ale vymyslel jsem si speciální trsátko, které navlékám na palec), dnes jsem schopen hrát v kuse i 3 hodiny a k tomu foukat harmoniku s kolegy v hospodě. Třeba v r. 2014 jsem nezvládl zahrát souběžně písničku na kytaru a k tomu harmoniku foukat, ale postupným trénováním jsem to odboural a dnes to zvládám bez problémů, a to když hrajeme bluegrass, tak to je někdy pěkný fofr. Zkusil jsem i sjezdové lyžování, jde to i když bez hůlek a pomaleji, znovu jsem začal chodit lézt na umělou stěnu, tam je to horší, protože když natáhnu ruku moc nahoru, tak se mi prsty zavírají, místo otevírání. Tak se chytám jen do výše očí a také to jde. V Hostinném jsem se znovu naučil plavat. Nešlo to hned, ale po 3 letech v pohodě přeplavu místní bazén, a to několikrát. Po roce od CMP jsem vylezl na Sněžku přes Obří důl a doma na Ještěd. Toto všechno díky neustálému cvičení a rehabilitaci, a hlavně pevné vůli nevzdávat to. Jsem sice v invalidním důchodu, ale měl jsem štěstí a sehnal práci, kterou zvládám dělat, a dokonce je v oboru. Na chůzi používám přístroj Walkaide, který dává impulsy do peroneálního nervu a "zvedá" špičku nohy, takže nezakopávám. A co čtvrt roku dostávám aplikaci botoxu do ruky i do nohy. Bez těchto pomůcek bych na tom byl mnohem hůř. Za ty roky mám vypracovaný systém cviků na ruku i nohu, odkonzultovaný s fyzioterapeuty a ergoterapeuty a podle něj (snažím se denně) cvičím. Někdy přijdu z práce unavený a už se na cvičení nezmůžu, to je fakt. A dobré je také co možná nejčastěji, nejlépe denně chodit, procházky, výlety. Je toho hodně, co jsem za tu dobu 7 let zažil a vyzkoušel, vše se tu nedá napsat. Ale chtěl jsem, aby můj příběh aspoň někomu dal impuls, že CMP není rozhodně konec světa, že se dá i potom aktivně žít. Pokud budete někdo chtít se na něco zeptat nebo poradit, napište k mému článku odpověď a já se ozvu.
Přeji všem hezký den.
Honza

Re: CMP v 06 a 08/2013

Datum: 01.02.2020 | Vložil: dr. Lukáš

Nádherný den přeji Honzo.
To, co jste dokázal si zaslouží reakci: "SMEKÁM".
Těm, kteří si Váš příběh přečtou, určitě moc pomůže.
Je dokladem toho, že člověk má stále doufat a pracovat na sobě.
Je tam ale jedna velká podmínka-MUSÍ CHTÍT.
Moc těžko bych chápal, kdyby by po přečtení Vašeho příběhu ještě někdo váhal.
Za Váš příspěvek Vám DĚKUJI.
dr. Václav Lukáš

Záznamy: 11 - 20 ze 613
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Přidat nový příspěvek