Rychlá orientace a ev. odkazy na podrobnější články. Stránka, která by Vám měla pomoci. Nejdříve jsou odpovědi na Vaše dotazy, mé odpovědi a reakce na ně. Pod nimi jsou zpracovány "nejčastější dotazy".

 

        P R V N Í   P O M O C    volejte    1 5 5

Některé problémy a životní situace, dotazy a tedy i odpovědi se budou zřejmě opakovat . Stejně, jako se točí ten neustálý kolotoč nepříjemných událostí a jejich zvládání. Budu reagovat i na Vaše problémy, komplikace a budu zařazovat i to, co se mi zdá důležité.

 Vytvořil jsem i tuto stránku.    

Web, který by vám mohl také hodně pomoci se orientovat v ostatních krizových situacích:                                                                                  https://www.zachranny-kruh.cz/pomoc_zachrana_zivota/tisnova_volani.html

    A co další otázky?    

Odpověď buď naleznete v nějakém z mých článků, nebo se přímo zeptejte. Buď mailem, nebo veřejně v diskuzi.

Níže najdete nejen odpovědi na nejčastější otázky, ale i možnost se rovnou zeptat, nebo něco dodat. Píšu-li v mužském rodě (pacient, nemocný, apod.), je to kvůli jednoduchosti textu. Ženy nejsou pochopitelně těchto strastiplných příhod ušetřeny. Časté dotazy jsou pod jednotlivými otázkami a odpovědmi.

 

luk

 

Co Vás zajímá ?

Paní Anička

Datum: 15.09.2013 | Vložil: renata

Dobrý den,náhodou jsem našla vaší stránku a začetla se do příběhu paní Aničky.Chci paní dodat odvahu a napsat jí at se nebojí vzít maminku domu.Při čtení jejího članku jsem se vrátila v čase a prožívala vše znovu.Pečuji o maminku od roku 2009.Prožívala jsem doslova to sama.A to mamince bylo 63 let a prý je stara aby s ní něco dělali.Maminka mě také s plačem prosila že chce domu.Dala jsem v praci výpověd a to dnešní doby o ní pečuji.Nebudu vám lhát,že je to lehké.Mám dny kdy si říkám.že to už nezvladnu.Po večerech kdy mě máma nevidí si i poplaču,ale ráno vstanu a máma mi řekne Mám tě strašně moc ráda.A proto se o tu maminku budu starat dál.Maminku miluji.Paní Aničko napíši vám jen to rozhodujte se srdíčkem.Mě nikdy nezklamalo.Ještě podotýkam maminka neměla vůbec chodit a jen hledět do zdi.Ted spolu chodíme sice jen po bytě a přes den chodí normalně na toaletu a na noc pleny.Dívame se s polu na televizi.Akorát máme problém s řečí.Ale dokáže mi říct že mě má ráda a tak stejně mě dokáže i zeřvat.Ale obě jsme na stejné vlně a tak se tomu začnem smát.Tak neváhejte a maminku si vemte domu.Uvidíte,že doma se vám bude dělat po kručkách pokroky a vy budete mít dobrý pocit co pro maminku děláte.Držím palečky a bojujte.

Re: Paní Anička

Datum: 26.11.2013 | Vložil: LUK

Dobrý den přeji.
Moc hezký dopis.
Omlouvám se, že jsem jej objevil teprve nyní.
Nemám, co bych dodal. Snad jen, že mi je skoro 61, a taky se ještě necítím starý. :-)))
luk

děda 91 let a mrtvice

Datum: 06.04.2013 | Vložil: RomanaBoukalova

Dobrý den,

máme dědu 91 let a ode dneška je po mrtvici, snad po slabší, začal špatně mluvit, levá ruka a levá noha skoro nefungují. Do této doby byl vitální, bral jen léky na vysoký tlak a dnu. Teď mu zjistili ještě srdeční arytmii. Dávají mu výživu do žíly a tekutou stravu do žaludku.
při návštěvě nás poznal. Vím, že má vysoký věk, ale přesto doufám, že by tady s námi mohl ještě chvíli být, proto bych ráda znala věděla, čím začít, s jakým lehkým cvičením. Lékař nám řekl, že imobilní lidé mají např. zápal plic, různé jiné komplikace a my bychom tomu samozřejně chtěli alespoň předejít. Před mrtvicí chodil s pomocí hůlky a člověka, teď zatím leží, nejsem fyzioterapeut, ale snažila jsem se s ním před mrtvicí cvičit a bylo to znát. Myslím, že chuť do života člověku nevezme ani vysoký věk.
Děkuji za odpověď a přeji pevné zdraví

Boukalová Romana
Týniště nad Orlicí

Re: děda 91 let a mrtvice

Datum: 10.04.2013 | Vložil: Václav

Dobrý den paní Romano.

Máte pravdu, že věk není ten nejdůležitější faktor. Podstatné je, jak se k tomu postaví nemocný- tedy děda. Samozřejmě, že velmi důležitá je Vaše podpora. Z toho, co píšete cítím, že pomáháte dědovi, jak to jde.
Především, jakmile to bude možné, tak je třeba ho stavět. Nebo alespoň posazovat. Tak můžete mnohým nepříjemným komplikacím předejít.
luk

Tak se zase hlásím...souhrn mých poznatků-snad někomu pomohou.

Datum: 26.01.2013 | Vložil: Anička

Krásný den všem a především Vám Pane Doktore,ozývám se opět po delší době.Dnes s odstupem chci všem říci,těm,kteří stojí před rozhodnutím zda-li své milované domů či nikoliv?!Já říkám Ano vždy!!Není to jednoduché o někoho se postarat ale jednoduchý návod k tomu jak to dělat?Jde jen o to aby jste se o své milované starali tak jak chcete aby se někdo staral o vás.Moje maminka je dnes krásně rozmluvená.Ano,nutno podotknout,že stále ještě ochrnutá.Jsme ale už ve fázy,že vertikalizujeme.Už dovede spoustu věcí.Každý den ji umožňujeme aby s námi vařila a pekla tak jak jen může a co zvládne co ne, doděláme my.Je velmi důležité tomu člověku,kterému chcete pomoci dát i pocit důležitosti.Nepřistupovat k člověku,který už takto má svou situaci těžkou jen jako k nemocnému.Ano,musí se dodržovat spousta důležitých věcí.Ale není těžké dát právě ten pocit důležitosti.Musím říci,že jsem i mile překvapena kam jsme se posunuli.A stále bojujeme s láskou a přesvědčením,že každý na této planetě je ten nejdůležitější a je úplně jedno co na to říkají ostatní!!Každý lékař má sestřičku,třeba váš obvodní.Každá zdravotní sestřička ví jak otáčet,polohovat nemocného člověka.Nebojte se zeptat.Kompenzační pomůcky půjčují také v každém městě.Než vám lékař napíše své.Pleny a vše potřebné vám též napíše lékař.A než vám je napíše dá se koupit i menší balík do začátku na první den.Atd.Chci tím vším říci:Fandím všem,kteří věří v lásku a nevzdávají nic předem :-).Tak jako my.Připravte se sice na to,že to nebude ze začátku jednoduché ale řekneme si to na rovinu co je lehké?Nic tím spíše jde-li o to umožnit někomu žít důstojný život v jeho nelehké situaci.Ale jak říkám já se o svou maminku starám tak jak bych si přála aby se staral někdo o mě a výsledky se dostavují nad rámec očekávání.Nevěřili by jste jak ji potěšilo,že jsme ji vzali ke kadeřnici.Proč taky ne, je to přece jen stále Žena :-).I zdánlivé maličkosti dovedou člověka povzbudit.Každý druhý den ji myji vlasy a hned ji je vyfoukám jak to má ráda.Také je důležité zmínit,že lidé po mozkové příhodě se více potí.A proto ji v noci převlékám do suchého oblečení.Určitě stojí za to zmínit,že není úplně dobře člověka nechávat jen v plenách.I přesto,že třeba nemůže na záchod a i přesto,že to ne vždy váš pacient cítí nechávejte je rozbalené podložku a plínu dejte pod něj.Ať může kůže dýchat předejdete zbytečným opruzeninám.Velmi důležitá část je hygiena ta tedy především.I přesto,že nejste natolik fyzicky zdatní dá se skutečně velmi dobře zajisti i na lůžku.Včetně umytí vlasů.My myjeme každý den.Na otírání po potřebě používáme čistící pěny.Pokud oblékáte člověka,který má ochrnutou ruku,vždy začněte tou ochrnutou rukou a svlékejte nejprve ze zdravé.I strava je velmi důležitá dodržujte co vám lékaři řeknou pokud má váš pacient nějakou tu dietu.Pitný režim ten je velmi důležitý.Řekneme si na rovinu většina lidí nechce moc pít.Tedy moc si neuvědomují,že mají pít jednoduše namají potřebu.Proto je dobré při každé příležitosti dát napít a neříkat stále dokola to opravdu nemá přínos.Nejlepší je opravdu dávat napít a máte jistotu,že zavodníte dostatečně...Není to těžké jen je třeba postavit se všemu čelem s nejlepším přesvědčením.A ještě dodávám myslete i na sebe tedy snažte se odpočívat.Což z počátku je velmi komplikované.I když jak jsem tady již jednou psala jsem příliž úskostlivá.:-)Hodně sil všem.A veliké poděkování Panu Doktorovi.Je to úžasný člověk a já mu moc fandím.

Re: Tak se zase hlásím...souhrn mých poznatků-snad někomu pomohou.

Datum: 28.01.2013 | Vložil: Václav

Děkuji za hezké psaní a poděkování. Na tomto příspěvku se mi nejvíc líbí ten nádherný průběh, podmíněný láskou, péčí, usilovností a vytrvalostí. Přečíst by si jej měli všichni, kteří se v podobné situaci ocitnou. Na domácí péči by si měli troufnout ti, kteří jsou schopni vytvořit patřičné podmínky. Je ale bez pochyb, že doma je doma. Známé prostředí domova, usměvavé pohlazení je, jako zázrak (článek na mém blogu- "účinná pomoc- bazální stimulace").
Tento příspěvek je cenný praktickými radami. Postřehy, které jsem třeba já nezaznamenal. V té chvíli je skvělé, když si můžete poradit navzájem. Když se zeptáte, potřebujete poradit, určitě se ozve někdo, kdo vám bude ochoten sdělit své zkušenosti. Nejen péče o nemocné po mrtvicích je obtížná. Pište, ptejte se, raďte si.
Děkuji
luk

jupíjou..a jsme doma

Datum: 18.11.2012 | Vložil: Anička

Tak už týden mám maminku doma.A ejhle mamka baští a povídá a snaží se cvičit.Trénujeme psaní čtení počítání.Máme doma takovou malou nemocnici a školičku s tělocvičnou zároveň.Chci všem říci nebojte se vzít si své milované domů.Pravda je uznávám,že první dny tedy spíše noci jsem probděla strachy abych něco nepřeslechla kdyby náhodou.K posteli jsme pridelali zvonek abychom mohli kdykoliv pribehnout za mamkou.Jediné co nás trápí jsou noční můry maminky.V noci se jí často vrací tvrdé zacházení.A povídá o tom.Má strach aby nemusela znovu do nemocnice.Pravda je,že se změnila ve výrazech je hrozně sprostá ale zároveň dělá samé legrácky.Ke všemu má připomínky kterým se opravdu od srdce zasmějeme.Jinak musím říct na to,že se jí přidružila cukrovka astma a spoustu dalších neduhů.Zvládáme to snad dobre.Je zapotrebi hodne trpelivosti pochopení a lásky.Vypadá,ze je stastna a to je ta nejvetsi odmena.Na to,ze nam nedavaji takrka zadnou nadeji tak se mi tomu ani nechce verit.Zda se,ze je den za dnem lepsi.Dokonce ji vcera manzel na voziku u stolu umoznil aby zadelala na testo na buchtu sice byla mouka vsude ale ta radost za to stala. byla hrozne stastna.i presto,ze jedna ruka vubec nefunguje.Co se tyka myti radeji mejeme uz jen na posteli.Dá se opravdu velmi slusne umyt clovek i na posteli zvladame myt vlasy.Meli jsme totiz pujcene kreslo do vany ale nedoprucuji nikomu predcenovat sve sily.Opravdu je mozne zajistit super hygienu bez vany.Jedine pokud mate doma sprchovy kout.Urcite se jeste ozvu.Ted teprve po tydnu jsem si opravdu v klidu sedla ale vicemene kvuli sve vlastni nejistote a strachu abych neco nezanedbala.Jsem asi priliz uskostliva.Jenze po tom vsem co mame za sebou mam asi trosku narok.Kazdopadne dekuji Pane Doktore diky vasim radam a podpore jsme to dotahli uspesne domu.Tak jen doufam,ze se mamce povede dobre a ze ty prognozy odvane cas..Vsem jeste jednou opravdu preju aby meli hodne sil a nebali se bojovat verte,ze kazdy maly posun byt sebemensi je uzasnou odmenou.

Re: jupíjou..a jsme doma

Datum: 18.11.2012 | Vložil: Václav

SKVĚLÉ zprávy. Gratuluji. Domácí prostředí, kontakt z blízkými a vyzařující láska. Je-li navíc možno tuto změnu zajistit pečovatelsky i po zdravotní stránce, pak to vše funguje, jako zázračný balzám. Je nutné mít odhodlání se o milovaného postarat. Není to žádná legrace zvládat to 24 hodin denně a . . . dlouho. Pečlivě zvažte, zda to dokážete.
Ještě jednou gratulaci Vám Aničko a blahopřání i Vaší mamince. Že má tak "pozitivně urputnou" dceru a zetě. Perfektní je, že se Vám podařilo zajistit i zázemí. Maminka se dostává, myslím, do stavu, kdy by mohla pomalu začít cvičit i s programem "Happy neuron". Mám ho vyzkoušený na sobě, a zlepšil jsem se díky i tomuto cvičení, mohu nyní provozovat i tyto stránky.
https://www.pomrtvici.cz/news/trenuj-mozek-/
Držím Vám palce při zvládání "přidaných neduhů". A díky také manželovi, že Vás podporuje.
Václav

už jsem proškolená

Datum: 06.11.2012 | Vložil: Anička

Mimochodem..už jsem se naučila od zdravotní sestry velmi úžasné ženy,která se zná s mou maminkou spoustu věcí..jak píchnout inzulín změřit tlak a vše co bude třeba..byla jsem na školení u fyzioterapeutky.A obě ty ženy čekají až bude mamka doma a hned přijdou na místě poradit ukázat...co víc??Co víc mám ještě udělat??Chystám se za primářem té šílené rádoby rehabilitační ldn a už si opravdu nenchám pro sebe svůj názor...Jsem už unavená z těch nesmyslnech debat o ničem s těma rádoby lidma co mají poslání..kam se poděli jejich přísahy??sakra.Omlouvám se za výrazy,které tu používám ale jsem opravdu zoufalá mlující dcera.Všechny ty babičky co tam jsou s mou mamkou na pokoji mají strach z personálu..je to normální???Co se to děje tady v tom zdravotnictví??

Re: už jsem proškolená

Datum: 06.11.2012 | Vložil: Václav

Smutné.
Vše je ale o lidech. Říká se to, je to ale pravda. Setkal jsem se i s podobným přístupem.Znám ale i sestřičky, které jsou pravým opakem. Ty chvalme a považujme si jich. Stejně tak i kolegové lékaři a ostatní zdravotnický personál jsou jen lidé. A ti se mohou chovat, bohužel, odlišně. "Ryba smrdí od hlavy". Jaký má přístup k pacientům primář, jeho zástupce, jednotliví lékaři a vrchní sestra, tak se i chovají zdravotní sestry a ostatní zdravotníci. Je ale pravda, že jejich práce by měla být lépe ohodnocena. Aby nemusely, kromě profesních záležitostí, navíc ještě řešit mnohdy existenční komplikace. Často to vypadá tak, že prvotní ušlechtilé cíle "umlátila" tvrdá realita.
K věci. Maminku vemte domů. Zajištění, které máte připraveno, je skvělé.

Václav

<< 3 | 4 | 5 | 6 | 7 >>

Přidat nový příspěvek

Nejčastější dotazy

Slovníček nejčastějších výrazů

11.07.2013 12:16
Stručný slovník slov, která se v souvislosti s...

Cvičení mozku s Happy neuronem - vlastní zkušenost

14.11.2012 16:41
Pravidelným a vytrvalým cvičením jsem se z...

Revers - co to je ?

03.11.2012 12:29
Nejprve citace z wikipedie: "Revers označuje...

Proč odpočívat, když jsem ještě fit ?

28.10.2012 00:53
Protože zítra již fit být nemusím!!! A času na...

Infarkt, co to je ?

25.10.2012 17:27
Většina lidí si tento náhlý stav spojuje se...

Může se mrtvice opakovat ?

24.10.2012 22:33
Podobně, jako každé jiné onemocnění, úraz, či...

Sestry nedělají, co by měly !!! PROČ ?!?

21.10.2012 11:59
  Nedají mu napít, je hladový,...

Sestry se o něj/ní nestarají. Mám chtít překlad ?

21.10.2012 11:43
Překlad je krajní řešení. A pro pacienta v...

Jak mohu pomoct já ?

18.10.2012 17:41
Je-li nejbližší v bezvědomí, nebo pospává, je...

Co mám dělat v prvních hodinách a dnech ?

18.10.2012 17:25
Především si nic nevyčítat. Tím nic nespravím....
Záznamy: 1 - 10 ze 46
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>