Re: odpověď

Datum: 21.10.2014 | Vložil: dagmar

Denisi, vzpomněla jsem si na svého taťku, tak vím že v tomto čase již vidíte jak je možné vše lepšit, potřebuje co nejčastější kontakt s blízkými. když se procvičuje v myšlení a řeči buďte laskaví, při pohybu nelitovat ale pomáhat, taťka byl trenér na venkově tak přidal v cvičení když jsem mu řekla ,, nefňukej a makej jak museli kluci na hřišti" v nemocnici mě nepoznal musela jsem mu popsat že jsem nejstarší dcera, kýval ale jistě poznal až při 5.návštěvě, po 8letech mu selhalo srdce a odešel, už chodil s doprovodem a hůlkou, něco i dokázal říct a krásně kreslil podle předlohy každé ráno po snídani levou rukou. Teď bych takovou péči potřebovala sama ale není s kým určitě to co jsem si během 6let pomohla mi navedl on, tam ze shora. Vám přeji hodně štěstí a radosti.

Přidat nový příspěvek