Re: Děkuji...

Datum: 30.10.2012 | Vložil: Václav

Mám radost a děkuji za pochvalu :-). Především ale poděkování, Vám Aničko, za úsilí, které jste věnovala mamince. A pomohla jí tak bojovat úspěšně. Gratuluji :-).
Vám ostatním, kteří se bohužel octnete v podobné situaci (žádná není stejná) přeji také mnoho sil a odhodlanosti. Není to lehké. Chce to vytrvalost a touhu chtít to zvládnout. Především blízký to nemůže vzdát. K tomu dopomáhej, nikoliv bůh, ale Váš pozitivní přístup, vlévající naději do všech "zúčastněných".
A přečtěte si příspěvky paní Aničky. Jsou psané z pohledu dcery, jejíž maminka se dostala kvůli mrtvici na JIP. Pěkně mluví o otázce "přeložit, či nepřeložit". Potvrzuje i mé postoje v článcích, věnovaných tomuto tématu i úrovni péče.
Václav

Přidat nový příspěvek