Prevence

21.05.2012 18:20

PREVENCE je levná, pokud ji však zanedbáme, může se to pěkně prodražit.

Proto o ní budu hovořit i ve vztahu k jiným onemocněním.

Přichází do našich životů trochu více teprve nyní, ale přece. Je velmi důležitá, mnohdy však nepohodlná.  Vyjádření o nelehké cestě základních zásad, jak pečovat o své zdraví, se zmiňuji schválně. Je nejen „nepohodlná“, ale i „nepopulární“, „divná“ , . . . prostě prevence není ještě vžitá. Co to tedy prevence je a k čemu vlastně je a  PROČ  se o ní zajímat. Jsou to většinou obecně, někdy konkrétněji vyslovované zásady (doporučení) předběžné ochrany před poškozením. V našem případě ochrana zdraví před onemocněním. Je vám možná divné, jak to, že já, který mluví o prevenci, tak onemocněl? Odpověď  je bohužel jednoduchá – porušil jsem jednu ze zásad. Vysvětlím dále.  O základních vlivech na zdraví píšu také v příslušném článku.

Již Hippokrates 400 l.př.n.l. použil slovo „DIETA“ a myslel tím:

  • DOSTATEČNÝ POHYB
  • KVALITNÍ STRAVOVÁNÍ
  • PSYCHICKOU POHODU

Tedy žádné nesmyslné změny stravování, avšak nějaký způsob, který zajistí kvalitní výživu společně s dalšími dvěma podmínkami. Jak připomínám našeho cca 15 (již, . . .  to to letí) let mladého pejska ve zmiňovaném článku o zdraví, je kvalitně stravován, má dostatečný pohyb a cítí jistě, že ho máme rádi.  Děláme tedy vše pro to, aby byl zdráv. Dělat vše, nebo alespoň maximum toho, čeho jsme schopni, je cesta, která může příchod nějaké nemoci oddálit, či ji úplně vyloučit.  Ano, jsou choroby dosti pravděpodobné (především dědičnost hraje významnou roli), opatření však mohou způsobit VELKÉ SNÍŽENÍ RIZIKA, že nás porucha zdraví navštíví.  V mém případě jsem se vcelku kvalitně stravoval, pohybu jsem měl dostatek ( kolo, lední hokej,míčové sporty, … ). Jen tu třetí podmínku jsem podcenil. Prohlašoval jsem o sobě, že jsem „nezničitelný“ a také jsem se tak choval (nic pro mne nebyl problém, vše jsem se snažil zvládnout co nejlépe, … a neodpočíval jsem dostatečně). Choval jsem se tedy jako mnoho lidí dnešní společnosti, zejména mužů – „nic není problém“, „to zvládnu“, „beru každou výzvu“,  „nicnedělání  je nepatřičné“. Vysazení, třeba na 1 týden, je „nemožné, nepřípustné“, „to si nemohu dovolit“ A další prohlášení, která bych mohl dát také do uvozovek, neboť jsou obvyklá, běžná, nikoliv normální. Jako normální beru to, co je správné. Jsou známi lidé, kteří jsou v kontaktu s prací na dovolené alespoň prostřednictvím mobilního telefonu, nebo mají na dovolené s sebou dokonce notebook (kvůli práci). Neřídil jsem se tedy pravidlem odpočinku, který by měl kompenzovat pracovní úsilí a skončil jsem místo 14 dnů regenerace sil 3 roky(zatím) v nemoci. Ta indispozice mi v návratu k dřívějším aktivitám brání. Nejste také „NEZNIČITELNÍ „ ani „NENAHRADITELNÍ“ (v práci, … rodině to jistě radost také nepřinese). Potkal jsem bohužel hodně příběhů generálních ředitelů, majitelů firem – všichni dříve nepostradatelní, nyní nemocní a neschopní vykonávat svou dřívější práci alespoň částečně. Mé doporučení pochopitelně zní: ODPOČÍVEJTE, RELAXUJTE, pro latiníky „CARPE DIEM“.

Vy doposud zdraví.

O významu preventivních vyšetření píšu v pokračování prevence.

 

Václav