Minulost

15.07.2012 14:51

Každý radí (i já dříve jako aktivní lékař jsem radil) neupínat se k minulosti. Slyšel jsem i krásné ponaučení:" Kdo se otáčí za minulostí, může narazit do kandelábru ". Někdy se Vám může sice rozsvítit,většinou to ale dost bolí. Často není jednoduché se od minulosti odstřihnout. Zvláště máte-li na co vzpomínat . Občas jsou  vzpomínky na minulost docela bolestné. Tvrdí se sice, že na to špatné člověk velmi rychle zapomíná. Ale vzpomínání na doby spojené s tím náhlým zvratem bývají dosti neodbytné. Velmi těžko se zahání. Připomínání milých okamžiků může pomoct při startu do nových dní, to je pravda. Ale lpění na tom, co již nelze vrátit, je nesmysl. Jako ten pes, kterého zmiňuji jinde. Ztratil 1 nohu a tak běhá o třech. Nehořekuje, že měl čtyři. Sám jsem s tím měl velký problém. Věčně se mi vracel text písničky "BEJVAL 'SEM DOBREJ". Stále více si však uvědomuji, že 1, toto hodnocení může být dosti subjektivní a za 2, pokud budu stále nostalgicky vzpomínat a smutnit nad tím, jaké to bylo, tak to může akorát brzdit rozvoj něčeho nového. Nechci filozofovat, ale o naši minulost moc nikdo nestojí. Jsou to naše vzpomínky. I když často společné. Je to tak.

Důležité je, co budeme umět. Naučíme se znovu mluvit, chodit, ..., být alespoň částečně soběstační,... Minulost už nezvládneme, ta už je pryč. Nenávratně.Nehledě na to, že to vlastně znamená, že projdu kolem ztraceného ( MINU LOST). To je jen taková slovní hříčka.

 

luk