Vaše zkušenosti a rady

má to ešte vôbec význam?

Datum: 17.08.2016 | Vložil: Ivica

mozgovú príhodu som prekonala v r.2011,,čiže je to 5 rokov,,,,,mám ľavostrannú hemiparézu a na ľavej uke ,,ktorá je vytočená,,,,,zväčša smerom do vnútra,,,,cítim spazmatickú bolesť ,,hlavne ráno,premýšľam,že či s tým niečo dokážem urobiť a,že či mám význam cvičiť.... s našou slovenskou zdravotnou starostlivosťou je to dosť zlé,,,,ale tu vidím príspevky ,že aj po tom roku sa to ešte vyplatí

koleno

Datum: 14.11.2015 | Vložil: honza

zdravím,
jsem 4roky po cmp v chodím, řídím etc jen pajdám a bolí mě lené koleno, byl jsem na operaci chřupavek , neníte co s tím? Když jdu tak levou /postiženou nohu blbě propínám

deda mel mrtvici

Datum: 01.06.2015 | Vložil: petra

Dobrý den, před chvílí mi odvezli dědu do nemocnice. Upadl v ložnici a nemohl se zvednout. Když jsme ho dostali do postele, tak měl spadlý levý koutek. Záchranka přijela do 10 minut od doby, co se mu to stalo. Vůbec nemohl mluvit, jen něco drmolil.. levou ruku ani nohu nemohl zvednout, vůbec s nimi nedokázal pohnout. Dali ho na JIP a říkali, že je jeho stav vážný, že stále krvácí do mozku :-(. Dedovi je 78 let. Máte někdo zkušenosti s takovou mrtvici? Nevíte jak dlouho bude v nemocnici a jaké by mohl mít následky?... Děkuji :(

zhoršení

Datum: 07.04.2015 | Vložil: honza

Jsem po cmp, už 6 let, levou ruku jsem už rozhýbal a ted se náhle vše vrátilo zpět, bez bolesti hlavy, ruka sevřená v pěst bez pohybu, mám se znepokojovat, či je to běžné?

let letadlem

Datum: 16.03.2015 | Vložil: Jiří

Jsem tři měsíce po lehké mozkové příhodě a mám letět do USA.Mám se letu obávat,nebo ho vzdát...

maminka 68 let

Datum: 23.10.2014 | Vložil: Lenka

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou, moje maminka prodělala CMP před 3 měsíci, první měsíc byla ne neurochirurgii a pak jsem si ji vzala do hospicu, kde pracuji a mohu se jí více věnovat. Pohybově je v pořádku, ale jen na posteli, čtyřikrát v týdnu za ní dochází rehabilitační sestra, ale spolupracuje někdy méně a někdy více, je stále velmi spavá, někdy spolkne léky dobře, jindy vůbec, s jídlem je to také katastrofa, jí strašně málo a pokud více, pak zvrací. Samotnou ji ani nenapadne otočit se na bok, vzpomene si, co bylo dávno, ale co se stalo před chvílí, nebo kdo za ní byl na návštěve vůbec. Nevíme si s ní rady, stále doufáme, že se vše zlepší, ale je tak nějak bez zájmu. Jsou to už 3 měsíce. Děkuji moc za Váš názor. L.

Re: maminka 68 let

Datum: 06.08.2016 | Vložil: Ivanka Burešova

Co dal Leva noha neni stále v pořádku

Hlavní je to nevzdat

Datum: 15.10.2014 | Vložil: Martin

Dobrý den.
mám za sebou CMP od 22.12..
Dnes už si dělám legraci a tvrdím, že jsme jen hledal způsob jak strávit vánoce v posteli.
Samozřejmě realita byla jiná ve svých 41 letech jsem zkolaboval doma před dětmi a rodinou.
Měl jsem velké štěstí, že bydlím blízko nemocnice s iktovou jednotkou, že na urgentním příjmu sloužil neurolog a že záchranka u mně byla během několika minut.
Přestože z počátku mi léčba ne a ne zabrat, tak se nakonec podařilo.
Po levostranném ochrnutí dnes téměř není známka.
Snažím se se současným stavem sžít a nepoddat se.
Nikdy jsem nic nevzdával a nepoddal jsem se ani CMP.
Začal jsem se víc hýbat (i když začátky byly strašlivé).
Chodím, běhám, plavu a poslední měsíc i navštěvuji fitcentrum.
Celkově mi pohyb neuvěřitelně pomáhá.
Zjistil jsem, že když se dva dny "nehýbám", tak se mi zhoršuje stav a to jak fyzicky, tak hlavně psychicky.
Problémy s pamětí a zapamatováním si kompenzuji užíváním Pirabene a Ginkopřípravků.
V prvním možném termínu jsem se vrátil do zaměstnání.
Snažím se nemyslet na to co se mi stalo.
Kompletně jsem změnil přístup k životu (asi jako každý po CMP).
Protože jsem chlap a u nás dochází i k silným změnám osobnosti, tak to se mnou doma neměli lehké.
Ale ať se děje co se děje ani na okamžik jsem si nepřipustil, že bych nebojoval a nesnažil se nejen dostat zpět do života, ale naopak žít lépe než před tím.
Chci vám všem popřát ať se vám daří se s tou potvorou pořádně porvat. Je to náš (myšleno váš) život a přestože ona se snaží nám ho ztížit, tak když v sobě najdeme sílu, tak ji zdoláme.

Re: Hlavní je to nevzdat

Datum: 29.10.2014 | Vložil: Lenka

Dobrý den,
nedá mi, abych nereagovala na Váš příspěvek! Jsem totiž také po CMP - výduť bez roztržení! Ve 40 letech se mi úplně otočil svět vzhůru nohama a mám nesmírný štěstí, že jsem tu, protože vše mohlo být jinak! Měla jsem brzičko přivolanou pomoc a do dvou a půl hodiny, tu odbornou a myslím si, že právě včasná odborná pomoc mi zachránila život. Měla jsem ještě operovanou hlavu - výstuž cévy dvěma stenty! Vše zpočátku vypadalo katastrofálně, ale nakonec se to obrátilo dobrým směrem! Ochrnula mi pravá strana, takže všechno jsem se znova učila, psaní i mluvení (opravdu velice, velice těžké). Ani nevím, jak jsem to vše zvládala, snad píle, ale hlavně, když člověk opravdu chce, tak dokáže neuvěřitelné věci! Moje neuroložka mi tvrdí, že je to na tu původní hrůzu, čím vším jsem si prošla, úplně super a obvodní mi řekla, že by mě měli natočit a pustit nejen všem studentům medicíny, ale i lidem, kteří mají podobný problém, že vše se dá i takovýmto způsobem zvládat! Jen chtít a všechen ten odpor překonávat! I když je to nesmírně, nesmírně těžký! Jsem ráda,že se vám daří a že jste nic nevzdal, protože to je to nejhorší, co se může udělat! Po vaší zkušenosti s rehabilitací i já věřím, že na tom všem opravdu něco je! Rok pravidelně cvičím, od jara chodím plavat - velice mě to pomáhá a musím říct, že to mě všechno dává do kupy, i když je to nesmírně těžké a mnohdy obtížné. Ale výsledky jsou a to je hlavní. Já sice neběhám, ale hodně chodím. Musím mít na cestu ven trekové hole, jako oporu, protože stabilita ještě tak dobrá není. Pohyb je totiž hodně důležitý! Zkusila jsem v rehabiliťáku i jezdit na tříkolce pro dospělé a bylo to moc fajn (jezdila jsem totiž hodně na kole). I já se přesvědčuji, že je nesmírně důležité nezatrpknout, s problémem nebojovat, ale spolupracovat, hodně se smát - i to mě hodně pomohlo, protože tělo je uvolněné. Ráda bych se vrátila k některým aktivitám, které jsem dělala před příhodou a já věřím, že to dokážu! Myslím, že po třech letech jsem udělala obrovský pokrok a nesmírně si vážím toho, že tu jsem. Dnes se ještě věnuji zdravé stravě, protože si myslím, že na tom taky něco je. Co mě trochu trápí, že ta paměť není zdaleka taková, jaká by měla být - trochu jsem na hlavu pozapomněla,ale taky se na tom pracuje! Takže ještě jednou, nevzdávat nic a taky s úsměvem jde všechno líp, i když to někdy nejde! Držte se! Moc vám fandím! Vzal jste to za dobrý konec!

CMP

Datum: 07.07.2014 | Vložil: Hanka

Krásný den přeji. Na konci dubna letošního roku jsem z ničeho nic měla rotační závrať s pocitem na omdlení a následné zvracení.Už v tom týdnu mi pískalo občas divně v levém uchu,tak jsem si myslela,že to může být spojeno s tím nebo od páteře.Jelikož byl víkend,překonala jsem i mé následné motání se a až v pondělí šla na ušní.Tam ale nic neshledali.Poslali mě na neurologii,ti následně na CT a po několika jejich cvicích,které mi ale moc nešly,mě hospitalizovali s podezřením na mrtvici.Celý den se mnou nic nedělali.Až když jsem se ptala večer doktorky,koukla na CT výsledky a dali mi tedy nějaké kapačky a přesunuli na JIP. Levá strana byla pořád stejně nemotorná,ale naštěstí se to nehoršilo,jen to ucho... Začalo natékat a s tím mi začal i padat obličej. Po 4 dnech jsem měla mtrvou celou levou tvář.Oko jsem zavírala rukou,napít se už nebylo taky tak snadné.Až 8 den po hospitalizaci mě poslali na magnetickou rezonanci,kde potvrdili CMP a zaznamenali nějaké ložisko zánětu.A na můj věk ( 43) tam mám prý více nějakých změn.Po lumbálce vyloučili boreliozu a podobné a to bylo vlastně vše,co se mnou dělali. Dostala jsem antibiotika na ucho,po 14 dnech začala rehabilitovat obličej a mám se dostavit za půl roku na kontrolu.Nevím jestli je to v pořádku,ucho mi stále divně zaléhá,na levé oko hůř vidím,rehabilitace prý stačí. :-( Jelikož mám 3-letou dceru,nerada bych,aby se mi něco podobného opakovalo. Jsou nějaké dobré rady,jak předejít CMP? Díky Hanka

Záznamy: 1 - 10 ze 82
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Přidat nový příspěvek